Nový zákon o půjčkách: O licenci požádalo pár desítek firem

Publikováno 17.03.2017
Název aktuality

Na konci roku 2016 vešla v platnost dlouho očekávaná novela zákona o spotřebitelském úvěru. Ta mimo jiné výrazně zpřísnila podmínky pro poskytování půjček. Jednou z nich je licence od ČNB, bez které nelze provozovat úvěrovou činnost. Podle posledních informací dosud o licenci zažádalo pouhých 50 společností.

V České republice stále působí zhruba 60 000 nebankovních úvěrových společností poskytujících různé úvěrové produkty. Všechny tyto společnosti byly dle nového zákona o spotřebitelském úvěru povinny zažádat o licenci od České národní banky, chtějí-li v této živnosti legálně pokračovat.

Pokud tak neučinily, hrozí jim zákaz činnosti a finanční pokuta ve výši až 20 milionů korun. Lhůta na podání žádosti o licenci totiž uplynula 1. března 2017. „V případě, že žadatel nevyhoví jasně formulovaným požadavkům zákona, není žádoucí, aby na trhu taková společnost působila,“ konstatovala Denisa Všetíčková z tiskového odboru České národní banky.

O licenci požádalo pouze pár desítek společnosti, které splňují podmínky stanovené novým zákonem. Více než 200 nebankovních společností podalo žádost, aby mohly zprostředkovávat půjčky pro jiné poskytovatele.

Změny, které přinesla novela zákony pro poskytovatele půjček:

  • dozor nad nebankovními společnostmi převzala ČNB

  • zavedení licence (povolení) od ČNB pro všechny poskytovatele půjček

  • minimální kapitál ve výši 20 000 000 Kč

  • splnění kvalifikačních a odbornostních požadavků

Úvěrové firmy nemají kapitál

Hlavním důvodem, proč většina dosavadních úvěrových společnosti nezažádala o licenci, bylo nesplnění požadavku na minimální kapitál ve výši 20 000 000 Kč. Tato výše nesmí dle nového zákona klesnout. A to je s největší pravděpodobností důvod, proč se počet úvěrových půjček z desítek tisíc smrskl na pouhých pár desítek.

Podle ČNB je razantní úbytek úvěrových společností krokem k lepšímu a znatelně nižší počet nebankovních společností prý bude mít pro spotřebitele pouze samé pozitivní důsledky. „Především se zvýší transparentnost a přehlednost trhu. Výrazně se posílí práva spotřebitele,“ dodala Denisa Všetíčková z ČNB.

Přesunou se nebankovní společnosti do šedé ekonomiky?

Společnosti, které žádost podaly, jsou nyní uvedeny ve veřejném registru licencovaných subjektů a zprostředkovatelů. Spotřebitel si tedy může velmi jednoduše ověřit, zda oslovený poskytovatel disponuje příslušným povolením. Co se ale se všemi nebankovními společnostmi, které o licenci nezažádaly, stane? Předpokládá se, že část nebankovních společnosti svou činnost přesune do nelegální “šedé” ekonomiky a půjčky bude nabízet dále, ale načerno.

ČNB s touto možností počítala a upozorňovala na ni předem. Podle ČNB se lichvě musí lidé bránit především sami a to tak, že o služby lichvářů nebudou projevovat zájem. ČNB má navíc právo na kontrolu kterékoliv nebankovní úvěrové společnosti, u níž se objeví důvodné podezření, že půjčky zprostředkovává nebo poskytuje neoprávněně.