Jaké změny přinesl nový zákon o spotřebitelském úvěru?

Publikováno 20.01.2017
Název aktuality

Důležitým bodem novely z 1. prosince 2016 je rozhodně zaměření se na nebankovní poskytovatele půjček. Ti totiž často zneužívali důvěřivé klienty a namísto bezproblémové půjčky pouze je pouze uváděli v omyl a okrádali.

Nově i nad nebankovními společnostmi převzala kontrolu Česká národní banka a nahradila tak Českou obchodní inspekci. Pro zajištění spolehlivosti bude každý zájemce o poskytování půjček muset splnit několik požadavků:

 

Finanční kapitál ve výši minimálně 20 milionů korun

Společnosti, které se často pouze vdávaly za poskytovatele půjček, využívaly klienty ve svůj prospěch požadavky jednorázových poplatků či „první splacené půjčky“. Přitom poskytnutí samotné půjčky se klient třeba vůbec nedočkal a o vložené peníze tak přišel – to vše v souladu s tehdejším zákonem. Nově musejí všechny nebankovní společnosti složit kapitál ve výši 20 milionů korun, zaručující jejich finanční flexibilitu.

 

Maturita a praxe

Poskytování půjček bez adekvátního vzdělání? I tato zásadní věc unikala zákonům a podvodníci jí bohatě využívali. Aby bylo vůbec nějakou společnost brát vážně, je logické požadovat od jejich vedení povědomí o dění na finančním trhu. Proto je nově požadováno po každém provozovateli půjček dokončené středoškolské vzdělání s maturitou a/nebo doložit prokazatelnou praxi v oboru v minimální délce 3 let.

 

Test finanční gramotnosti

Pro ujištění klientů musí poskytovatel půjček projít zvláštním testem finanční gramotnosti, který vydala Česká národní banka, a dokázat tak svoji orientaci ve vybraném sektoru. Sníží se tak šance, že se poskytování půjček chopí někdo, kdo dané problematice vůbec nerozumí.

Tyto a ještě několik dalších novinek v zákoně by měly razantně snížit počet poskytovatelů půjček. Těch je v současnosti v ČR kolem 50 000. Po splnění veškerých požadavků z prosincové novely se očekává jejich snížení na několik stovek.

 

Ochrana spotřebitelských práv

Podmínky úvěru, které nejsou zcela jednoznačné nebo mohou být matoucí, končí. Povinnost každého poskytovatele je jasně a srozumitelně podat spotřebiteli ucelené informace o roční procentní sazbě nákladů (RPSN) ve struktuře, jak ji udává nová zákon.

Bonita žadatele, tedy schopnost půjčku vůbec splatit, byla rovněž velmi přehlížena. Reklamy lákající na „peníze okamžitě bez doložení příjmů!“ tímto končí. Poskytovatel musí prokazatelně ověřit finanční stránku klienta a v případě pochybností mu půjčku neposkytnout. Tím se chrání nejen samotná společnost, ale především spotřebitel, který by se mohl dostat do dluhů. Za neprověření bonity klienta hrozí prohlášení smlouvy za neplatnou. Klient pak musí uhradit pouze jistinu, ostatní poplatky a propadají.

Výše pokut za nedodržení podmínek smlouvy nově nesmí být vyšší než 50% celkové výše půjčky, nejvyšší možná pokuta je nicméně stanovena na částku 200 000 Kč. Jde opět o zajištění finanční stability klienta omezením na pokutu, která není nepřiměřeně vysoká, což byl častý neduh podvodných společností.

Hypoteční banky musí své klienty informovat o konci fixačního období nejpozději 3 měsíce před jejím ukončením. Zamezí se tím zasílání upomínky před koncem fixace a tím pádem i poskytnutí dostatečného času klientům k podání výpovědi.

Také další novinka se týká hypotečních úvěrů. Spotřebitelé mohou uhradit až 25 % hypotečního úvěru bez poplatku a to 1x ročně před výročím smlouvy. Pokud klient prodává nemovitost zatíženou hypotékou, má právo klient bez sankce splatit celý úvěr najednou. Banka si může naúčtovat pouze 1 % z předčasně uhrazené splátky, nejvýše však 50 000 Kč.